Zásadní datum naší novodobé historie si připomeneme celodenním panelem komentovaných prohlídek, výjimečných debat a unikátních prezentací v prostředí bývalého vysokopecního plynojemu, nyní Multifunkční aule Gong.

PROGRAM V GONGU 17. 11. 2021

10:00 – 18:00 Milan Dobeš Museum: Výstavy a stálé expozice

Krištof Kintera – Neuropolis a Marcin Jasik (PL) – Bezprostřední vztahy. Milan Dobeš Museum je součástí auly Gong.

11:00 – 18:00 VUT: Halda vizí – vizí halda

Výstava myšlenek a idejí o budoucím využití haldy v Ostravě – Hrabůvce v podání studentů architektury Vysokého učení technického v Brně.

Zaprášená sláva průmyslu jde v Ostravě vidět i cítit na každém kroku. Mezi domy
i stromy nalézáme pozůstatky komínů, továren či potrubí. Jedny z nejobjemnějších artefaktů těžkého průmyslu však lze lehce přehlédnout. Zarostly. Řeč je o haldách. Některé hoří, jiné vyhasly. Je možné neobydlené území znovu rozzářit? Anotace projektu studentů architektury VUT Brno

 14:00 Josef Pleskot: Kyvadlo. Matematika a emoce

Architekt Josef Pleskot představí a rozhýbá unikátní obří kyvadlo, které propojuje umění, architekturu, vědu a techniku zároveň.

Desetimetrové, zhruba dvě tuny vážící kyvadlo Josefa Pleskota bylo původně umístěno v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Nyní se originální dílo nachází v Gongu v Dolních Vítkovicích. Objekt z klasických materiálů jako je dřevo a kov, ovšem v neuvěřitelných rozměrech a zároveň subtilitě provedení, je poctou technickým dovednostem člověka.

„Strašně moc záleží na klidu nebo neklidu, který se do toho vnese přes dolní impuls. Když se vnese špatný impuls, tak se soustava nekývá klidně. Když přes člověka přejde klidný impuls, soustava se hýbe klidně.“ Josef Pleskot pro Artmix ČT art (2021)

15:30 Krištof Kintera: Neuropolis. „Krajinomalba“ z elektroodpadu

Výtvarník Krištof Kintera osobně provede výstavou Neuropolis, která je k vidění
v ostravském Gongu.

„Zaměřil jsem se na krajinu, s lehkou nadsázkou říkám, že se momentálně věnuji »krajinomalbě« a »reliéfům«, což zní přitažlivě anachronicky, až lze kdekoho škodolibě zmást. Krajinomalba i reliéf jsou totiž formálně poněkud passé. Fascinuje mě změna a záměna měřítek, kdy něco velmi malé, propracované a pečlivě vynalezené připomíná něco velké, rovněž dobře promyšlené a architekty a developery prosazené a stavebníky postavené. Sýpka připomíná cívku, plynojem kondenzátor a zářivka mrakodrap, paměťové sloty bytovou výstavbu na předměstí. Mikro a makro se prolíná, co je nahoře, je i dole, co je malé, je i velké, a malé je ve velkém a velké je v malém. A mezi tím běhají myriády mravenců, neboli my lidé, s celou škálou svých osobních tužeb, postojů, pocitů a problémů.“  Krištof Kintera o Neuropolis

16:30 Jan Světlík a hosté: Bez historie není současnost

Historický exkurz do oblasti Vítkovic. Počátek železáren (1828) i zahájení výroby ocelových lahví, které dobývají svět (první doložená písemná zmínka o výrobě ocelových lahví ve Vítkovicích pochází z roku 1905). Vše v kontextu s vývojem po sametové revoluci a přeměnou části ryze výrobní oblasti v unikátní vzdělávací a kulturní zónu. Budoucnost Dolních Vítkovic; rozšíření uměleckého záběru Gongu.

17:00 Jan Světlík, Krištof Kintera, Tomáš Šiřina: Samet ve vzpomínkách

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Vzpomínky na 17. listopad 1989 v neformální debatě.

Krištof Kintera zažil něžnou revoluci na střední škole, Jan Světlík jako zaměstnanec velkého železárenského podniku – tehdy Vítkovických železáren Klementa Gottwalda (VŽKG).  Jak “samet” vnímala jedna či druhá generace? Jak Praha? A Ostrava? A co by asi bylo s Vítkovicemi bez revoluce? Očekávání a realita. Ptá se Tomáš Šiřina, ředitel Dolních Vítkovic.

VSTUP ZDARMA.